Vyhovuje vám současný způsob klasifikace? Nebo byste jej radši změnili?

Je samozřejmé, že každému z vás vyhovuje něco jiného. Některému stačí současná metoda hodnocení za pomoci stupnice od jedné do pěti, jiného to naopak demotivuje a raději by zvolil jiný způsob, například slovy. V čem by ale pak byl rozdíl?

Výhody a nevýhody jednotlivých metod

Někteří jedinci si mohou pomyslet, že řešit již zavedený způsob hodnocení znalostí žáků a studentů je nesmysl. Co když ale není? Nemáte náhodou i vy například problém s tím, že vás špatné známky odrazují od dalšího snažení? Myslíte si, že to stejně nemá cenu a vy zajisté lepší známku nedostanete, tak proč se vlastně snažit? Věříme, že u někoho z vás to tak jistě je. Známky berete jako nutné zlo a silný zdroj vašeho stresu. Proto by bylo vhodné začít s jiným hodnocením, a teprve později přejít na klasický způsob známkování, jež vás bude čekat při studiu na střední škole, abyste si na něj zavčas zvykli.

Tzn., že by vás na základní škole čekalo například jak hodnocení slovní, pomocí různých značek, razítek apod., tak později i pomocí vám již známé stupnice od jedničky do pětky. Možná by to i pro vás bylo daleko zajímavější a přínosnější, nemyslíte?

I snaha se cení

S největší pravděpodobností si také i vy budete myslet, že i snaha se cení, nebo by se alespoň měla cenit. Současný systém známkování, jak sami dobře víte, k tomu ale bohužel nepřihlíží. To, že jste udělali ve svých znalostech obrovský pokrok, daleko více se učili a trávili nad studiem mnohonásobně více času, než dříve či než ostatní spolužáci, se na stupnici od jedné do pěti určitě neprojeví. Stačí totiž, abyste psali písemku či test „ve špatný den“, kdy nebudete ve své kůži či budete mít „okno“, a dostanete pětku, jak vyšitou. A právě ta se na pololetním či závěrečném vysvědčení bude podílet. Nikoliv to, jak moc jste se zlepšili, či jak moc jste aktivní v hodinách apod. Je to tedy spravedlivé? A jak to obhájíte před rodiči? Ti navíc z vašich známek nepoznají, v čem máte silné a slabé stránky, a netuší tak, k čemu vás trošku více „přitlačit“. A právě tomu všemu by mohl napomoci nový systém hodnocení vašich vědomostí. Co vy na to? Nebyli byste za něj radši?

Škatulkování a stresování

Navíc, jak už jste si asi sami všimli, známkování vyvolává ve vás i u vašich spolužáků jistou formu „soutěžení“. Díky známkám je každý z vás prakticky „zaškatulkován“ mezi jistou skupinu žáků – ať už mezi šprty či naopak mezi „propadlíky“ – z které se pak těžce dostává. A i to ve vás může vyvolávat určitý pocit nátlaku a stresu. Otázkou tak je, zda je toto nutné. Jestli je opravdu zapotřebí vaše výkony hodnotit číselně, místo slovně, kde by byly popsány jak vaše slabé, tak i silné stránky v tom či onom předmětu…

Na straně jedné tedy jistá „benevolence“ ze strany školy, kdy se ve vás učitelé snaží kromě znalostí probudit i zdravou sebedůvěru a motivovat vás, na druhé straně pak pocit jisté zodpovědnosti a poznatky, že je zapotřebí se angažovat nejen v tom, v čem vynikáte a co vás baví, ale i v tom, co vám tolik nejde. A teď si vyberte…

Je tedy jisté, že konkrétně vy sami si způsob hodnocení zřejmě nevyberete, ale i vaše názory jsou důležité, a pokud se s nimi ve škole podělíte, můžete jimi pomoci alespoň třeba následujícím ročníkům. Jestliže tedy zrovna vaše škola bude chtít vám studentům vyjít co nejvíce vstříc a snažit se, abyste studovali v co největším „klidu a pohodě“, za přítomnosti minima stresu.

Doufejme tedy, že chtít bude, a že ve vašem „ústavu“ se konečně začnou dít změny (snad) k lepšímu.